Vyšší pokuty za přestupky od 1. července 2017
Pravidla pro ukládání pokut za více přestupků
Současná právní úprava umožňuje uložit pokutu za více přestupků či správních deliktů řešených zpravidla v rámci jednoho správního řízení ve výši stanovené podle nejpřísněji postižitelného provinění. Takto uložená pokuta je finální za všechny sbíhající se přestupky či správní delikty.
Nově, od 1. července 2017, bude mít příslušný správní orgán pravomoc rozhodnout o uložení vyšší pokuty. Dosavadní pravidlo uložení pokuty za více přestupků zůstává nezměněné, čili může být uložena pouze dle sazby přestupku nejpřísněji trestného. Nový zákon však navíc umožní správním orgánům zvýšit tuto horní hranici sazby pokuty pro více přestupků řešených společně až o polovinu. Celková výše uložené pokuty však nemůže přesáhnout součet všech horních sazeb společně projednávaných přestupků.
Koho se změna týká?
Zákon o odpovědnosti za přestupky se vztahuje na všechny přestupky fyzických i právnických osob. Hrozba uložení vyšší pokuty za přestupky dle zvláštních zákonů se proto týká všech.
Občané se s novým způsobem ukládání souhrnného trestu za sbíhající se přestupky typicky setkají v souvislosti se svými dopravními přestupky.
Právnické a podnikající fyzické osoby budou ohroženy možností uložení vyšší pokuty zpravidla v situacích, kdy podnikají v oborech, ve kterých je riziko porušení právních přepisů častější a tím pádem riziko souběhu více přestupků pravděpodobnější. Typicky to budou obory spadající pod kontrolní pravomoci např. SZPI, ČOI či veterinární správy. Zvýšení ukládaných sankcí může však dopadnout i na případy opakovaných porušení pravidel hospodářské soutěže (včetně veřejných zakázek) nebo porušení pravidel na ochranu osobních údajů.
Jak reagovat?
Pokud nepomůže prevence a podnikatel nebo občan spáchá v kratším období více přestupků, u nichž bude hrozit spojení do jednoho správního řízení, bude po 1. červenci důležitým aspektem obrany proti pokutám ukládaným za souběh přestupků např. argumentace zásadou legitimního očekávání či zásadou rovnosti, a to za využití důkladné znalosti nově utvářené represivní praxe daného správního orgánu. Nicméně teprve praxe ukáže, jak budou konkrétní správní orgány postupovat při spojování více přestupků do jednoho řízení a při ukládání společných (vyšších) trestů za ně. Postupem času jistě nastaví určité mantinely svou rozhodovací praxí i Nejvyšší správní soud.